Památky a turistické cíle

Kunčinský kostel sv. Jiří je jednolodní stavba. Loď je zaklenuta renesanční valenou klenbou s lunetami, kruchta je dřevěná. Do věže se vstupuje pozdně gotickým portálem. V horním patře je nad oknem vsazena kamenná deska se třemi znaky. Vnitřní zařízení pochází z různých období. Hlavní oltář je pseudorománský. Obsahuje ale pozdně renesanční reliéf sv. Jiří z konce 16. století. Klasicistní kazatelna pochází z doby kolem roku 1800. Boční oltáře a kazatelna jsou klasicistní rovněž z doby kolem roku 1800. Křížová cesta je v rokokovém stylu. Místo původního presbytáře je nyní moderní čtvercová přístavba. Okna jsou vysoká a rovněž moderně upravená. Mezi nimi jsou zachovány opěrné pilíře.

Bezslohový kostel sv. Rocha pochází z r. 1857. Jedná se o odbélníkovou hladkou stavbu s půlkruhovým závěrem. Věž je umístněna na západní straně, sakristie na severní straně. Zařízení kostela je jednoduché z doby výstavby kostela. Oltář je ve stylu druhého rokoka. Před kostelem se nachází kamenné sousoší Kalvárie z roku 1862.

Vnitřní prostor je zaklenut třemi plackovými klenbami. Okna jsou hladká, kruchta dřevěná. Zařízení kostela je jednoduché. Zčásti pochází z doby výstavby kostela. Hlavní oltář je ve stylu druhého rokoka. Obsahuje raně barokní obraz s morovými patrony sv. Rochem a Šebestiánem z 2. poloviny 17. století.  Kazatelna a varhany jsou klasicistní a rokokové pocházející z 18. století. Před kostelíkem stojí kamenné sousoší Kalvárie pocházející z roku 1862 s novobarokními reliéfy Piety a sv. Josefa. I krucifix na obelisku je pozdně barokní z roku 1862. Západně od kostelíka, u hřbitova, stojí socha sv. Rocha.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1365. V roce 1740 zde byl postaven dřevěný kostelík. V roce 1857 byl vybudován nový kostel, nynější bezslohový kostel sv. Rocha. V roce 1858 byla následně zbořena stará kaple, zasvěcená sv. Rochovi a sv. Šebestiánovi. V roce 1886 byl zbudován západně od kostelíku nový hřbitov. Do té doby se muselo pohřbívat v nedaleké Kunčině.

Před kostelem sv. Jiří v Kunčině se nachází soubor barokních soch. Skupina soch je obdobou morového sloupu a představuje významnou regionální památku dosahující celostátního významu. Tato jedinečnost je dána neobvyklým zpracováním a rozsáhlostí díla. Nečekaná stavba ve vesnickém prostředí je z hlediska množství soch připodobňována ke zmenšenině galerie soch světců na pražském Karlově mostě. Na terase vymezené balustrádou (zábradlí z kuželek) stojí dvanáct soch světců, které doplňují čtyři sochy světců na sloupech. Nedaleko balustrády se nalézá sousoší Kalvárie. Balustráda se sochami a sousoší Kalvárie jsou evidovány jako nemovité kulturní památky.

Soubor soch byl postaven na památku morové epidemie z roku 1715 a nešťastných událostí, které vesnici Kunčinu a Novou Ves potkaly. Nejstarší je socha sv. Jana Nepomuckého, pochází již z roku 1712. Nalezneme zde kromě sv. Jana Nepomuckého i Pannu Marii, sv. Barboru a sv. Rocha. Na terase balustrády se pak nachází zleva od kalvárie sv. Kateřina Alexandrijská, sv. Jeroným, sv. Alžběta, sv. Simeon, sv. Magdaléna, sv. Rozálie, sv. František Xaverský, sv. Ignác z Loyoly, sv. Karel Boromejský, sv. Šebastián, král David a sv. Matouš Evangelista.

Památka sousoší na balustrádě byla původními německými obyvateli pojmenována jako Čtrnáct pomocníků v nouzi, kteří symbolizovali ochranu lidského bytí před nemocemi, přírodními katastrofami, závistí a zlobou. Poukazovali na pomíjivost lidského života a nabádali lidi k pokoře, spravedlnosti, oddanosti a víře.

Objednavatelem soch byl kunčinský farář Matěj Josef Theofil Kunert, který celou stavbu financoval. Sochy byly vytvořeny v dílně olomouckého sochaře Jana Sturmera.

Historie:
Při pohledu zpět do novodobé historie rozhlížení z Hřebečského hřebenu mezi Svitavami a Moravskou Třebovou můžeme snahy o stavbu vyhlídkové věže datovat k roku 2004, kdy Mikroregion Svitavsko a Region Moravskotřebovska a Jevíčska představily záměr postavit 30 metrů vysokou rozhlednu u vysílače Kamenná Horka. Počátkem roku 2007 však město Svitavy od plánu ustoupilo a projekt zůstal pouze na papíře.

Záměr vystavět rozhlednu byl znovu oživen ze strany města Moravská Třebová zhruba po necelém roce, kdy byla navržena stavba rozhledny v lokalitě Strážného vrchu (610 m) v rámci širšího projektu tzv. hřebečských důlních stezek. Tento projekt byl realizován v období duben 2009 – prosinec 2010 s celkovými náklady téměř 13 mil. Kč (výraznou měrou se podílely prostředky z dotace EU).

Stezky o celkové délce 70 km zavedou návštěvníky k několika bývalým dolům s těžbou lupku, mají celkem 28 naučných zastavení, 8 výchozích stanovišť, 6 odpočívadel, vyhlídkovou věž na Strážném vrchu, vyhlídkovou plošinu Nad doly a turistické altánky Na Mladějovském vrchu a U vysílače. Stezky zahrnují také novou geologickou expozici na zámku v Moravské Třebové.

Rozhledna na Strážném vrchu (resp. na jeho východním úpatí) má podobu dřevěné konstrukce doplněné ocelovými prvky. Symbolizuje výztuže hornické štoly. Její výstavba proběhla během zimy 2009/2010, svého otevření se dočkala 4. července 2010 společně s oficiálním zpřístupněním důlních stezek i geologické expozice.

Výhled: severní část Boskovické brázdy s Moravskou Třebovou a Pastviskem, Zábřežská vrchovina s Lázkem, část Orlických hor (Suchý vrch, Buková hora), za dobré viditelnosti Králický Sněžník a Podorlicko s Lanškrounskem.